8.6. 2014 je Slavnost Seslání Ducha Svatého – cyklus A

Slavnost Seslání Ducha svatého je třetím nejvýznamnějším momentem církevního roku. Završuje pouť od Ježíšova narození, přes jeho smrt a vzkříšení až k daru Ducha svatého. Proto dnešním dnem vrcholí a končí doba velikonoční. Tato slavnost navazuje na židovské Letnice, ale dává jim zcela nový obsah. Dnes církev děkuje za dar Ducha svatého, ale vnímá tento den také jako zrození církve. Prosíme o dar Ducha pro celou církev. Jednotlivá biblická čtení toto vše reflektují.

1. ČTENÍ
Skutky apoštolů jsou druhým dílem Lukášova vyprávění o Ježíši a jeho následovnících. Knihu Skutků začal letmou zmínkou o nanebevstoupení a nyní přichází popis seslání Ducha svatého. Letnice byly významným židovským svátkem, který původně děkoval za úrodu, ale později byl ztotožněn s darem smlouvy na Sinaji.

Sk 2,1-11
Nastal den Letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali. V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali: „Ti, co tak mluví, nejsou to všichni Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Parthové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky.“

2. ČTENÍ
Tento list píše svatý Pavel jako odpověď na řadu otázek, které mu korintská obec položila. Jedním z problémů byla hádka o důležitost jednotlivých členů farnosti, kteří obdrželi odlišné dary Ducha svatého. Svatý Pavel trpělivě vysvětluje, jaký je vztah mezi dary jednotlivým členům a jejich postavením ve farnosti.

1 Kor 12,3b-7.12-13
Bratři! Jenom pod vlivem Ducha svatého může někdo říci: „Ježíš je Pán.“ Dary jsou sice rozmanité, ale je pouze jeden Duch. A jsou rozličné služby, ale je pouze jeden Pán. A jsou různé mimořádné síly, ale je pouze jeden Bůh. On to všechno ve všech působí. Ty projevy Ducha jsou však dány každému k tomu, aby mohl být užitečný. Jako tělo je pouze jedno, i když má mnoho údů; ale všechny údy těla, přestože je jich mnoho, tvoří dohromady jediné tělo, tak je tomu také u Krista. Neboť my všichni jsme byli pokřtěni jedním Duchem v jedno tělo – ať už jsme židé nebo pohané, otroci nebo svobodní – všichni jsme byli napojeni jedním Duchem.

EVANGELIUM
Každý z evangelistů vybírá některé události po vzkříšení, aby strhujícím vyprávěním poukázal na nejpodstatnější skutečnosti. Jan popsal setkání Ježíše se ženami, překvapení učedníků u prázdného hrobu i setkání s Marií. A pak konečně přichází setkání s apoštoly. Neztraťme ze zřetele významnou zmínku o Duchu svatém. Vždyť je to první dar, který Ježíš apoštolům přináší.

Jan 20,19-23
Navečer prvního dne v týdnu přišel Ježíš tam, kde byli učedníci. Ze strachu před židy měli dveře zavřeny. Stanul mezi nimi a řekl: „Pokoj vám!“ Po těch slovech jim ukázal ruce a bok. Když učedníci viděli Pána, zaradovali se. Znovu jim řekl: „Pokoj vám! Jako Otec poslal mne, tak i já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého! Komu hříchy odpustíte, tomu jsou odpuštěny, komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“

(převzato a upraveno z webu vira.cz)