Hudební materiály na svatojakubském kůru

Během podzimu 2015 a jara 2016 navštívili několikrát zdejší kůr dr. Ludmila Malá a P. Ivan Pavlíček (varhaník, muzikolog) z Klatov. Cílem jejich bá- dání bylo (podobně jako na jiných kostelních kůrech) vyhledání – a sepsání – nejstarších notových materiálů (posléze pak jejich srovnání s obdobnými kostelními kůrovými archivy).

Na našem kůru je několik skříní s hudebninami. V několika z nich jsou převážně hudebniny „tuctové“, většinou tištěné, z druhé poloviny 18. a první poloviny 19. století – takové, jež se vyskytují na mnoha kostelních kůrech. Cenný je však obsah skříně další…

Nutno však předem uvést, že „historie“ současného kůrového archivu začíná dnem 24. dubna 1761 – 23. dubna totiž blesk zasáhl kostelní věž a při vzniknuvším požáru vzal za své i tehdejší celý (dnes neznámo jak početný) kůrový hudební archiv. Dnešní nejstarší část archivu pochází tak z období zhruba 120 let po „onom dubnu“. Obsahuje 391 svazek z děl 93 autorů (např. J. J. Ryba – 30 skladeb). Je pozoruhodné, že 301 svazek je dílem – opisy varhaníka a regenschoriho (1840-1845) Jiřího Karla (G. K.) Skočdopole – takže lze konstatovat, že on byl vlastně zakladatelem zdejšího kůrového hudebního archivu. (Nejvíc, 17, jich vypracoval v roce 1880 a 67 v letech 1845-1847.)

Na jeho opisech hudebních děl lze vysledovat, jak se měnila praxe regeschoriho: zprvu opisoval jednotlivé pěvecké a hudební party, později pak celé partitury. To souviselo s tím, že se postupně měnilo pěvecké a nástrojové obsazení kůru: profesionálně vzdělané zpěváky a hudebníky (členy příbramských pěveckých sborů a orchestrů – např. Příbramská filharmonie) později nahrazovali zpěváci a hudebníci méně školení, amatérští. Měnilo se ostatně i pojetí chrámové hudby (zjednodušení melodiky…).

Ke dnešku: celoživotní dílo J. K. Skočdopole není dosud zmapováno a zhodnoceno, jak by si zasloužilo. Existoval-li nějaký soupis onoho prvotního hudebního archivu, nevíme (vzhledem k serióznosti tehdejších regeschori/varhaníků lze však mít zato, že existoval.) Kompletní soupis hudebních materiá- lů zpracoval ve své době dr. Vladimír Vepřek – tento seznam však (stejně jako některé hudebniny) zmizel v čase působení P. Jiřího Pecky, který důvěřivě často umožňoval (bez jakékoli kontroly) přístup na kůr mnoha lidem…

V roce 1901 věnoval zdejší regenschori Bohumil Fidler 220 hudebních děl (opisů) do tehdy právě vznikající- ho Českého muzea hudby. Byla to díla 94 skladatelů – např. Václav Vincenc Mašek (1755 Zvíkovec – 1831 Praha) – 23 skladeb, Jakub Jan Ryba (1765 Přeštice – 1815 Rožmitál) – 16 skladeb; plus čtyři rukopisy skladeb vlastních. Vše bylo zařazeno do tzv. sbírky O. Horníka.