Kdyby to byl váš příběh
Kdysi jsem od moudrého člověka,
kterého si nesmírně vážím, dostal zvláštní
dárek. Byl to paspartovaný text. Na bílém
papíře stálo ozdobným písmem:
Zvláštní dárek
Kdysi jsem od moudrého člověka,
kterého si nesmírně vážím, dostal zvláštní
dárek. Byl to paspartovaný text. Na bílém
papíře stálo ozdobným písmem:
** Jdi klidně uprostřed rozruchu
a spěchu a pomni, jaký mír může být v tichu.
Pokud je to možné, bez vzdání se vycházej
dobře se všemi lidmi. Říkej svou
pravdu tiše a jasně a naslouchej ostatním,
byť i mdlým a nevědomým, také oni mají
svůj příběh. * Vyhýbej se hlučným a svárlivým
osobám, otravují ducha. Jestliže se
budeš srovnávat s jinými, můžeš se stát domýšlivým
a zahořklým, neboť vždycky se
najdou lidé větší a menší než Ty. Raduj se
z toho, čeho jsi dosáhl, jako ze svých plánů.
* Udržuj zájem o svoji vlastní životní
dráhu, jakkoli skromnou, je to opravdové bohatství v proměnlivém osudu. Buď
opatrný ve svých záležitostech, neboť svět
je plný darebnosti. Ale nenech se tím zaslepit
k jeho dobrým stránkám, mnoho lidí
zápasí o veliké ideály a všude je život plný
hrdinství. * Buď sám sebou. Zvláště nepředstírej
náklonnost ani se nestav cynicky
k lásce, neboť tváří v tvář vší vyprahlosti
a rozčarování je život svěží jako tráva. *
Přijmi laskavě radu let, vzdávej se s půvabem
věcí mládí. Pěstuj sílu ducha, jež by Tě
ochránila v náhlém neštěstí, ale netrap se
představami. Mnohé obavy se rodí z únavy
a osamělosti. Až na rozumnou disciplínu
buď k sobě laskavý. Jsi dítětem vesmíru,
neméně než stromy a hvězdy, máš právo
být zde. Ať Ti to je jasné či ne, vesmír se
nepochybně rozvíjí tak, jak má. * Buď proto
v míru s Bohem, jakkoli si ho představuješ
a ať jsou jakékoliv tvé úkoly a usilování,
v hlučném zmatku života udržuj mír
ve své duši. Se vší jeho nepravostí, dřinou a
rozbitými sny je to přesto krásný svět. Buď
pln pozornosti. Pokoušej se být šťastný. **
Dodnes mám ten text ve své pracovně
a nejednou mi na něm spočine oko.
V čase vánočním se však stává přímo meditační
pomůckou. Pomáhá mi hodnotit
minulý rok, snažím se podle něj plánovat
ten rok další. Tak se ze zdánlivě
obyčejného a hlavně nenápadného dárku
stal dárek nejhodnotnější. Mnoho let
mi pomáhá utvářet vlastní postoj ke světu,
k lidem i k Bohu. Pokouším se naplňovat
ty moudré rady – pokouším se být
šťastný. A nyní mne (konečně!) napadlo,
že se mohu o ten zvláštní dárek rozdělit
i s Vámi. A neubude, možná právě naopak. Smím se s pokorou a úctou ke každému
z Vás zdvořile ptát, zda-li moji nabídku
přijmete?
Pavel Švarc