Kulturní Revue

Salman RushdieKlaun ŠalimarAž donedávna jsem si jméno SalmanRushdie spojoval s knihou Satanskéverše, díky které se dočkal vynesenírozsudku trestu smrti od muslimskýchduchovních. Salman Rushdie poté nalezlazyl ve Velké Británii. Napadlo mě,že bych se měl s dílem tohoto spisovatelealespoň částečně seznámit (na doporučeníjednoho známého).

Salman Rushdie
Klaun Šalimar
Paseka 2008

Až donedávna jsem si jméno Salman
Rushdie spojoval s knihou Satanské
verše, díky které se dočkal vynesení
rozsudku trestu smrti od muslimských
duchovních. Salman Rushdie poté nalezl
azyl ve Velké Británii. Napadlo mě,
že bych se měl s dílem tohoto spisovatele
alespoň částečně seznámit (na doporučení
jednoho známého). A musím
říci, že jeho nejnovější kniha Klaun Šalimar
mě velice zaujala. Děj této knihy
se odehrává jednak v Indii (především
v Kašmíru), dále se s jedním s hlavních
hrdinů vracíme do Evropy, přesněji
do Francie a do Velké Británie v době
druhé světové války, a dále do Spojených
států amerických. Co spojuje tyto
tři kontinenty? Jedna z hlavních postav,
bývalý velvyslanec USA v Indii, Žid,
za druhé světové války významný člen
francouzského odboje a později v USA
člen tajné služby zaměřující se na boj
s terorismem.
Největší prostor je ale v této knize
věnován Kašmíru. Co vlastně o tomto
území víme? Možná vzdáleně cosi
o tom, že i v současné době vedou o toto
území krvavý spor době dvě atomové
velmoci – Pákistán a Indie. Příběh nás
zavede do kašmírské vesnice Pačígám,
ve které se udržuje tradice místního
divadelního umění. V této vesnici spolu celkem bez potíží vedle sebe žili jak
muslimové (většina), tak hinduisté. Ale
pouze do určité doby. Co způsobilo potíže?
Nejprve se zdálo, že se nepohodnou
dvě sousední vesnice kvůli tomu,
že si začínají konkurovat ve službách
poskytovaných turistům a návštěvníkům
oblasti. Tyto spory, které se staly
předzvěstí velkých katastrof, nebyly
ničím proti vlivu toho, co následovalo
díky nájezdníkům z ciziny. Bez ohledu
na to, jestli to byli fanatici z Pákistánu
nebo spíše z Afghánistanu, či jestli šlo
o indické vojáky, kteří chránili celistvost
Indie.
Na pozadí historických událostí
(od druhé světové války do začátku devadesátých
let) rozvíjí autor velmi mistrně
příběh velké lásky mladé hinduistické
dívky Búnyi a muslimského chlapce
Šalimara. Velká láska nakonec přeroste
ve velkou nenávist. V drsném příběhu
jakoby nebylo místo pro kladné postavy.
Za ty je možné označit pouze některé
z vesničanů – bez rozdílu toho, jestli
jde o muslimy nebo o hinduisty. Jedná
se však spíše o starší generaci. Dost
velký počet mladých je zmanipulován
cizími žoldáky. Povstalecké skupiny ale
nejsou jednotné. Afghánci řízené oddíly
se zaměřují především na dodržování
práva šarija, zatímco separatistickým
skupinám jde o odtržení Kašmíru od
Indie. Vesničané si proto nemohou být
jisti před nikým – před muslimy, pokud
jim neposkytnou podporu a přístřeší
a nedodržují šariju, a před indickými
vojáky, pokud se zjistí, že z jejich vesnice
se rekrutují teroristé.
Búnyi není spokojená se svým životem
na vesnici a čeká na první příležitost,
jak se dostat do „velkého“ světa. Ta
se jí naskytne během návštěvy amerického
velvyslance v oblasti. Búnyi opustí
svého manžela, ale její nový život není
takový, jak si představovala. Nakonec
je nucena se vrátit zpět, ale pro své nejbližší
už stejně dávno nežije.
Její manžel Šalimar se rozhodne ji
zabít. Nejen ji, i jejího milence – amerického
velvyslance a i případné dítě,
které z tohoto vztahu vzniklo. Pouze
slib daný svému otci a otci Búnyi jej
od tohoto úmyslu odradí. Platí však
tento slib i po jejich smrti?
Kniha Klaun Šalimar nás zavede do
oblastí, které jsou od nás velmi vzdálené
a o kterých toho mnoho nevíme.
A přesto i zde trpí lidé, a to především
nevinní lidé, které jsou schopni spolu
žít, dokud se do jejich soužití nevloží
někdo zvenčí. To platí o soužití muslimů
a hinduistů a přeneseně i o soužití
hinduistky Búnyi a muslima Šalimara.
Čtení je to velmi drsné, přesto tuto
knihu vřele doporučuji.

Jan Cikler
Hodnocení: * * * * *