Kulturní revue

Tomáš Sedláček, Ekonomie
dobra a zla – Po stopách
lidského tázání od Gilgameše
po finanční krizi,

65.pole, 2009

Víceméně náhodou jsem
se před několika dny ocitl
na přednášce Tomáš Sedláčka.
Do té doby jsem o něm věděl
pouze to, že byl členem Národní
ekonomické rady vlády, což byl poradní orgán premiéra,
který pro vládu připravoval
protikrizová opatření. Zmíněná
přednáška byla určená především
pro podnikatele a měla
se týkat především probíhající
ekonomické krize. Kromě jiného
mě na této přednášce zaujalo,
jak často Sedláček mluví
o Bohu a zároveň jak často cituje
starý zákon. Za všechny uvedu
alespoň jeden příklad, který
měl posluchačům připodobnit,
jak se ekonomům těžko předvídá
budoucnost. Respektive
že budoucnost obecně se těžko
předpovídá. Tomáš Sedláček si
pro problémy s prognózováním
půjčil události z 11. září 2001
a příběh proroka Jonáše. Pokud
by byl někdo natolik jasnozřivý,
kdo by včas přešel s varováním,
že teroristé chtějí provést útok
pomocí civilních letadel, kdy
s letadly plnými lidí, chtějí zaútočit
na různé cíle v USA a z tohoto
důvodu je třeba výrazně
zpřísnit bezpečnostní opatření
na letištích a v letadlech, mohl
by být výsledek dvojí. Buď by
se mu všichni vysmáli, žádná
tvrdá opatření by se nerealizovala
a k teroristickým útokům
by došlo, nebo by se skutečně
zavedly přesnější kontroly
na letištích a další bezpečnostní
opatření v letadlech (pochopitelně
k velké nelibosti především
cestujícím), čímž by se
skutečně útokům předešlo. Pak
by se ale ozvaly hlasy, proč se
tato opatření dělají, když se nic
neděje. Právě jako u proroka Jonáše,
který byl poslán do Ninive
– je v roli jasnozřivého proroka,
který hlásá zkázu města,
pokud obyvatelé Ninive nezmění
svoje chování. Sám prorok se
pak usadí nad Ninive a diví se,
že se nic neděje. Kde je zkáza
Ninive? Nic se nestalo, protože
ninivští obyvatelé skutečně učinili
„bezpečnostní opatření“.
Právě tak ekonomové, od kterých
se snad pouze s meteorology
předpokládá, že umí věštit
budoucnost, mají problém
s tím, co předpovídají – naplní
se očekávané scénáře, nebo
se učiní opatření, které tyto
(v současné době většinou) neradostné
scénáře odvrátí? A pokud
dojde k jejich nenaplnění,
byla chyba na straně ekonomů,
kteří neumějí předpovídat budoucnost,
nebo naopak to byla
jejich zásluha, protože díky jejich
varování došlo k realizaci opatření, která těmto černým
scénářům zamezila. Dozvíme
se pak, jestli měli ekonomové
pravdu?
Tomáš Sedláček se ve své
knize, která je kombinací filozofie,
teologie, etiky a ekonomie,
mimo jiné ptá, zda se
z ekonomického hlediska vyplatí
dobro. Ve Starém zákoně
bychom mohli najít mnoho příkladů,
které toto potvrzují – například
Přísloví 11,21: Hříšníky
stíhá dobro, kdežto spravedlivým
je odplatou dobro. Takových
příkladů se dá ve Starém
zákoně najít celá řada, na rozdíl
od Nového zákona, kde se
více mluví o posmrtné spravedlivé
odplatě. Proto se odpověď
na tuto otázku hledá složitě.
Nicméně z mnoha příkladů
víme, že nedodržování (morálních)
pravidel je často výhodné
a vede k individuálnímu prospěchu
(na individuální úrovni,
a to vidíme kolem sebe často, je
výhodné pravidla nedodržovat,
ovšem na úrovni společenské
tímto individuálním nedodržováním
pravidel dochází k obecnému
poklesu blahobytu).
Jak už jsem uvedl, nejde čistě
o ekonomickou studii, ale o knihu, která uvádí ekonomii
do dobových souvislostí
a podle Tomáše Halíka by měla
být příručkou pro všechny, kteří
například v mediích hovoří
o společensko-ekonomických
tématech a ovlivňují tak stav
veřejného mínění.

Jan Cikler