O litanii ke všem svatým, o smrti… a tak vůbec.

Litanie ke všem svatým. Známe ji v rozšířené i kratší verzi, obracíme se v ní v modlitbě k našim přátelům, kteří už jsou v plnosti Božího království. Samozřejmě, že dnes chápeme, že to jsou jacísi reprezentanti toho velkého společenství těch, které už Kristus definitivně přijal. Ale zároveň nějak cítíme, že Bůh není ani katolickým Bohem, ani církevním Bohem, jako není židovským, islámským, hinduistickým či budhistickým Bohem, že nepatří žádné náboženské instituci, že žádná na něho nemá výhradní právo, i když se snaží přesvědčovat druhé, že jí „patří Bůh“, že právě ona má na něho vlastnické právo.

A jak to souvisí s onou litanií ke všem svatým? Tuto neděli zamřel prezident Václav Havel. Ať si ho hodnotí kdokoliv jakkoliv, nikdo mu nemůže upřít, že to byl člověk, který se na prvním místě osobně zasadil o naši svobodu, že to byl člověk, který se zasazoval o vysoké etické hodnoty,
o úctu k lidskému životu, o lidská práva kdekoliv na světě. Mnozí primitivové ducha, a nejen z politického okruhu, se posmívali jeho heslu „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí“. Zkuste tedy lépe formulovat Ježíšův program evangelia?! On nehrál. Mám ho před očima, když jsme v zástupu kléru přecházeli v katedrále kolem lavic, kde on stál. S jakou pokorou a lidským zájmem a účastí sledoval všechny a každého jednoho. Později ho vystřídal pohled zcela jiný, řekněme pohled sebevědomého vladaře.
On nás vyvedl z komunistické nenávisti k ušlechtilejšímu vnímání lidského bytí. Mnozí věřící, včetně kněží, mu morálně nesahají ani
na podpatky. A teď zemřel. A jde k Bohu. Věřím, že ho převádí Kristus, jemuž tak věrně sloužil. A koho přijal Kristus, ten je v plném slova smyslu „svatý“. Ne, nebude uveden v litanii, i když se teď církev jeho katolickým zařazením zase chlubí. Stejně jako tam nebude dalajláma, Martin Luther King a mnozí další. Ale to je vedlejší – důležité, že u Boha jsou, že je u něho on, jako je u něho každý, kdo hájil život a svobodu a další hodnoty, pro které nás přišel osvobodit Kristus.
Církev má své svaté, které tvoří výseč těch, kteří stojí před Bohem, bez ohledu na jejich náboženské vnímání a zařazení. A všechny je přijímá Kristus ve své svobodě. Protože on je Cesta, Pravda a Život. Díky Bohu za tohoto muže. Jak nás přesvědčuje přítomnost, tak o takové je docela nouze.

jk