První svaté přijímání

Přijímání Kristova Těla a Krve,
tedy svaté přijímání, je naprosto přirozenou
součástí mše svaté. Přistupovat
k němu je normální, přistupovat
pouze sporadicky, nebo dokonce jen
o „hlavních svátcích“ je mimo normu.
Nechci se ovšem dotknout těch poctivých
věřících, kterým zřejmě brání ne
nezájem, lhostejnost, ale jiné vnitřní,
byť zcela subjektivní důvody.

Na druhou stranu je třeba, abychom
si uvědomovali, koho přijímáme
a „přijímání“ se pro nás nestalo jakousi automatickou skutečností. Proto
ti, kdo přistupují k tomuto vrcholu
mše poprvé, mají být dobře připraveni:
určitými vědomostmi, snahou
o jejich vnitřní motivaci. Mají si
uvědomit, že jde o přirozenou součást
mše svaté, ne nějakou mimořádnost,
odměnu apod. Má to být životně
a bytostně důležitý krok k hlubšímu
spojení jejich života s Ježíšem.
Za tuto přípravu jsou zodpovědni rodiče
a kněz příslušného kostela.
Obvykle poprvé přistupují děti
ze třetí třídy, protože však dnes hodně
dětí nastupuje do školy o rok déle,
může jít i o děti z druhé třídy. Logicky
jde o děti, které se účastňují mše svaté;
protože je to i součást života církevní
obce, měly by jít děti k prvnímu
přijímání v kostele, kde se účastní eucharistie,
tedy tam, kde jsou „doma“.
Jde opravdu o prohloubení této účasti,
ne o mimořádný životní, spíš jednorázový
okamžik. Předpoklad a záruka
jejich zájmu a růstu je i to, že se
účastní výuky náboženství.
Proto se obracím na rodiče, kteří
mají za to, že jejich dcera či syn by
měli přistoupit ke sv. přijímání, aby
mě v nejbližší době kontaktovali,
nejlépe po nedělní (desáté) mši svaté,
abychom se průběhu jejich přípravy
dohodli. Příprava začíná v postní
době, aby se na obvyklý termín (Těla
a Krve Páně) děti v klidu připravily.
A na Vás všechny, účastníky bohoslužeb
v kostele sv.Jakuba, se obracím
s prosbou o modlitby za tyto
děti. Dosavadní zkušenosti, pozitivní
i negativní, ukazují, že to je nejdůležitější
součást přípravy.

Farář u sv.Jakuba St.