Rozhovor s Františkem Sobotkou

Rozhovor s jedním z farníků, který čerstvě přijal křest, připravila Helena Vithová

Nejprve bych vás požádala o krátké sdělení,co a proč vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl přijmout křest.
To rozhodnutí vyplynulo z přesvědčení, že jít cestou, kterou ukazuje Ježíš, je lepší než jít jinými cestami. Velkou roli v celém procesu hrála potřeba naučit se odlišovat dobré od zlého, protože interpretovat jakýkoli čin lze z různých stran. Obecně řečeno, zdůvodnit se dá téměř cokoli. V rozhodnutí přijmout křest se završila kapitola mého hledání pravdivé univerzální odpovědi na to, co je skutečně dobré.

Musíte se ve své profesi soustavně vzdělávat a jak všechno stíháte (možno i zájmy a jiné aktivity)?
Musím, soustavné vzdělávání ale dnes patří k věci, což je jednoznačně pozitivní, protože schopnost učit se, pokud je neužívána se po čase vytrácí a je nutno ji obnovovat. Krom rodiny, práce, vzdělávání či aktivit ve společenství již mnoho času na zájmy nezbývá. Stihnout všechno se nedá. Ale něco se stihnout dá. Zvláště s pomocí nejbližší rodiny se mohu věnovat hudbě a rekreačnímu sportu. Postupem času se učím spojovat zájmy a povinnosti, aby plnění povinností bylo doprovázeno vlastní radostí.

Je něco, co se vám nelíbí na dnešní společnosti – event. mezilidských vztazích a jak byste se snažil nepříjemné věci změnit, pokud by to bylo ve vašich silách?
Na dnešní společnosti se mi líbí, že je svobodná a poskytuje prostor pro plný život. Nelíbí se mi, že forma mnohdy vítězí nad obsahem. Takové to krásné prázdno.
A přístup institucí k člověku jako k předmětu (své činnosti), jako k řádce v databázi. Se kterou je nutno provádět opearce. Protože není v mých silách jedince změnit svým úsilím celý svět, usiluji o to změnit, pokud možno k lepšímu, sebe. To sice také není jednoduché, z druhé strany je to z hlediska společnosti jedna malá věc, která je v mé moci.

Co přinesl,změnil, pokrok ve prospěch společnosti a jakou daň za to dáváme?
Pokrok, zejména v poslední době, přinesl mj. obrovské možnosti spolupráce mezi lidmi. Lidé si nevystačí sami
a k modernímu životu potřebují pomoc různých profesí a odborníků, které obvykle nevidí ani neznají. Obdobně sami spolupracují jako neviditelní a neznámí pomocníci, díky nimž svítí světlo, chodí emaily, splachuje záchod a odtéká kamsi pryč. Díky spolupráci vznikají stále nové a lepší věci a služby. Daní, kterou za to platíme, je dle mého názoru „spolehání“ na to, že se člověku vždy a podle potřeby dostane pomoci. Ta pomoc je ale anonymní, technická a obvykle bez účasti. Pak si mohou paradoxně lidé ve společnosti, která je tak propojená, připadat tak osamělí.

Co si myslíte o navrácení Chrámu sv. Víta zpět státu?
O celém případu vím jen informace z novin a moc se v kauze neorientuji, tuto otázku bych si raději nevybral..

Co vám přináší víra v denním životě?
Víra je pro mne povzbuzením, když se cítím pod psa a brzdičem euforie, když se daří. Dává mi sílu vypořádat se s neúspěchem a vážit cenu úspěchu. Víra ze mne sejmula břemeno zmatku, proč se tak často mýlím a co s tím.

V postní době jste jako rodina schopni odmítnout maso celých 40 dnů?
Ne absolutně, ale snažíme se o střídmost v tom, co je zbytné, ale čeho si dopřáváme po celý rok podle chuti. Např. nepiju v postním období pivo a jím méně jídla, než bych byl rád spořádal.

Helena Vithová