Společenský večer – jak šel čas

Společenský večer pořádaný farností svatého Jakuba s pořadovým číslem 25 přivítal své příznivce 16. ledna 2016. Pojďme se malinko ohlédnout za těmi předchozími.

Na počátku byl nápad, jak oživit život ve farnosti. A tak se stalo, že po roce 1989 se sešla skupinka farníků k posezení a na besedu. Odtud byl jen kousek k nápadu, aby se farníků sešlo více, k většímu posezení a pobesedování. Paní Marie Marková jako hlavní aktér všech společenských večerů objednala sál v Sokolovně a zahájila tradici, kterou již znáte. To se psal rok 1993 a poprvé byl společenský večer v sokolovně 30. ledna. V témže roce byl společenský večer ještě jednou, a to v květnu, u příležitosti 70. narozenin p. Kratochvíla, který byl tehdy v kostele sv. Jakuba Staršího duchovním. Dostal od farníků jako dárek finanční příspěvek na cestu do Svaté Země. Tu také navštívil a proto i v roce 1995 byly dva společenské večery. Jeden v lednu a druhý 25. listopadu. Na tomto setkání vyprávěl p. Václav Kratochvíl o pouti do Svaté Země. Díky těmto dvěma večerům v jednom kalendářním roce byl další společenský večer až v roce 1997.

I rok 1998 byl spojen se dvěma společenskými večery. Jak je obvyklé, první byl v lednu, druhý opět v květnu. A to bylo opravdu co slavit – pan farář slavil 75. narozeniny, současně 50 let kněžského svěcení a 700. výročí svěcení měl i náš kostel. Na tuto „hromadnou“ oslavu přijelo asi 20 kněží a též tehdejší kardinál Miroslav Vlk.

V dalších letech se konaly tyto večery pravidelně koncem ledna nebo počátkem února, v roce 2004 s mírnou oslavou narozenin tehdy sloužícího p. Pecky.

Zatím poslední Společenský večer byl letos 16. ledna. Aby bylo všechno v pořádku a večer ubíhal jak má, o to se starala zejména paní Marie Marková, obsluhu bufetu jistily paní Kropáčová a Marková, všechny po celou dobu 25 let. Hudba bývala i živá, ale v posledních letech doprovází večery reprodukovaná hudba, kterou má v režii pan Jiří Dohnal. Dá se u ní lépe regulovat hlasitost i výběr skladeb a myslím, že jsou všichni spokojeni.

Spolčo mladých farníků jistí program večera. Pamětnice vzpomínají na různá zpestření večera – na předtančení naruby, kdy kluci měli dámské šaty a naopak. Lukáš Marek byl prý v paruce a dlouhých šatech k nepoznání. Jiná účastnice vzpomíná na zahájení večera, když malý Štěpán Marek vytruboval z ochozu sokolovny, až se tajil dech. A v posledních létech je zase tradicí hojná účast těch nejmenších – no řekněte, kdo znáte akci, na které by se děti takhle vyřádily?

Zakončení mého povídání bude přání. Přeji všem, kdo mají podíl na uskutečnění této akce, aby vytrvali. Přeji návštěvníkům příjemně strávené chvíle s přáteli. A konečně přeji i akci samotné hojnou účast alespoň těch obvyklých 230 tančících a radujících se.

Za všechno Bohu dík!